Historie náboženské obce v Brně Maloměřicích a Obřanech

Otevřeme-li Pamětní knihu náboženské obce Církve československé husitské v Brně Maloměřicích, tak zde na první straně nalezneme zápis tehdy ještě Místního výboru církve československé husitské v Maloměřicích o slavnosti k 15. výročí založení Církve československé v Maloměřicích spojené s biřmováním v rámci oslav 20. výročí Republiky československé ve dnech 28. a 29. května 1938 v místní Sokolovně. Bohoslužby vykonal člen Olomoucké diecézní rady br. farář Hladík z Prostějova v zastoupení biskupa Rostislava Stejskala.

Samostatná historie náboženské obce v Brně Maloměřicích se začala psát až počátkem padesátých let minulého století. Samostatná náboženská obec byla schválena výnosem Státního úřadu pro věci církevní v Praze ze dne 20. srpna 1951.
Pod tuto náboženskou obec patří dále Brno Obřany a sousední Bílovice nad Svitavou, Babice, Řícmanice a Kanice.

Ustanovující shromáždění náboženské obce se konalo v sobotu 8. září 1951 v malém sále Osvětového domu v Maloměřicích. Do rady starších byli zvoleni: Jakub Dvořák – předseda František Skácel – místopředseda Vilém Kovařík – tajemník Václav Suchánek – pokladník Vladimír Lewczyszyn – účetní

První bohoslužby v nové náboženské obci sloužil v neděli 9. září 1951 biskup brněnský Václav Janota ve velkém sále Osvětového domu. Během této bohoslužby instaloval jako prvního faráře v této náboženské obci bratra Josefa Horáka.

Náboženská obec ve svých počátcích neměla svůj samostatný sbor či sborový dvůr. Měla pouze kancelář farního úřadu a rady starších, která se nacházela v domě na Selské 86.

K nově zřízené náboženské obci v Brně – Maloměřicích byly připojeny následující městské části a obce: Brno – Obřany, Bílovice nad Svitavou, Babice nad Svitavou, Řícmanice, Kanice a Ochoz u Brna. Náboženská obec tak dohromady čítala celkem 1181 členů.

Duchovní život v náboženské obci byl, jak dosvědčuje pamětní kniha, bohatý. Bohoslužby se nekonaly pouze v Maloměřicích, ale i v Brně-Obřanech, v Bílovicích nad Svitavou, v Řícmanicích či v Kanicích. Probíhala výuka náboženství, příprava dětí k první Večeři Páně, příprava biřmovanců, péče o mládež.

Postupem doby však čím dál tím silněji dopadala na život náboženské obce represivní ruka komunistického režimu, což se záhy projevilo na drastickém úbytku dětí přihlášených k výuce náboženství, takže v roce 1959 byla jeho výuka pro nezájem ukončena.

Dalším významným rokem náboženské obce se stal rok 1958, kdy se podařilo zakoupit „….domovní usedlost s bývalým hostincem v Maloměřicích, Selská 53 pro zřízení bohoslužebné místnosti a kanceláře. Usedlost je dědictvím 4 sourozenců po zemřelém otci Josefu Švábenském. Proto také bývalý hostinec v tomto domě byl nazýván U Švábenských.“ (Pamětní kniha rok 1958) Tuto nemovitost koupila náboženská obec za 21.000,- Kč a to z prostředků, které vynesla dobrovolná sbírka mezi jednotlivými členy náboženské obce.

Situaci komplikovalo to, že v domě měl svůj sklad hraček Spojený velkoobchod v Brně. Členové náboženské obce se s velkou pílí a nasazením pustili do nezbytných stavebních úprav tak, že 30. listopadu 1958 mohly být slaveny první bohoslužby ve vlastní bohoslužebné síni, které vykonal brněnský biskup bratr Václav Janota spolu s bratrem farářem Josefem Horákem a kazatelem bratrem Františkem Králem. Kancelář rady starších a farního úřadu nadále zůstávala v domě na Selské 86 tzv. „u Dvořáků“. Práce na úpravě a zvelebení sborového domu pak pokračovaly dále v následujících letech. V roce 1961 se odstěhováním nájemníka Stanislava Švábenského uvolnila druhá půlka sborového domu. Místní národní výbor Maloměřice – Obřany přidělil uvolněné tři místnosti náboženské obci ke zřízení kanceláře farního úřadu a rady starších. Tím tak mohla náboženská obec začít využívat zakoupenou nemovitost i ke správě náboženské obce.

V roce 1965 odchází do důchodu bratr farář Josef Horák. Nepřízeň komunistického režimu zasahovala i do obsazení duchovního v náboženské obci. Samostatné duchovenské místo pro náboženskou obec bylo zrušeno, takže náboženská obec byla nadále administrována z náboženské obce Brno – Husovice bratrem farářem Janem Nedělou. V náboženské obci Brno – Husovice byla ustanovena jako druhá duchovní sestra Květoslava Bezdičková, t.č. na neplacené mateřské dovolené, dříve farářka v Třebíči. Podle interní dohody pak duchovní správu vykonávala ses. Květoslava Bezdičková v náboženské obci Brno – Maloměřice sama.

V roce 1966 dochází k další změně v duchovní správě náboženské obce. Bylo zrušeno administrování z náboženské obce Brno – Husovice. Nadále byla náboženská obec administrována z náboženské obce Brno – Židenice, administrátorem byl ustanoven tamější farář Adolf Mádr. Sestra Květoslava Bezdičková byla zde ustanovena jako druhá duchovní. Stejně jako v náboženské obci Brno – Husovice i zde se věnovala hlavně náboženské obci v Maloměřicích.

Po úmrtí bratra faráře Adolfa Mádra 18. 6. 1968 bylo 1. září 1968 v rámci rehabilitace obnoveno místo duchovního v Maloměřické náboženské obci. Farářkou byla ustanovena ses. Květoslava Bezdičková, která zůstala spjata s touto náboženskou obcí až do své smrti 26. ledna 2013.

Po úmrtí sestry farářky Květoslavy Bezdičkové byla administrátorkou náboženské obce ustanovena sestra farářka Eva Buttová z náboženské obce Brno I (Brno – Botanická). Tento stav vedení duchovní správy trval až do 2. 8.2015, kdy byl novým farářem v náboženské obci ustanoven Vratislav Jan Marša.

Život náboženské obce byl negativně ovlivněn politikou komunistického režimu vůči církvím. Očekávání v nové vzedmutí náboženské obce spojené se sametovou revolucí v roce 1989 se bohužel nenaplnila.

V současné době náboženskou obec tvoří sice malé, ale živé společenství bratrů a sester.